Vitamin K není jediná látka, ale skupina tuků rozpustných sloučenin se společným chemickým základem. Mezi přirozeně se vyskytující formy patří zejména vitamin K1 – fylochinon a vitamin K2 – menachinony. Menachinony se označují zkratkou MK-n, kde číslo vyjadřuje délku postranního izoprenoidního řetězce, například MK-4, MK-7 nebo MK-9. Nejvíce sledovanými a zároveň nejčastěji používanými formami v doplňcích stravy jsou zejména MK-4 a MK-7 [1].
Vitamin K1: „koagulační“ forma z listové zeleniny
Vitamin K1, tedy fylochinon, se nachází především v listové zelenině, například ve špenátu, kapustě, brokolici nebo zelí, a představuje hlavní dietní formu vitaminu K v běžné stravě. Po vstřebání v tenkém střevě se vitamin K transportuje společně s lipidy prostřednictvím chylomikronů a lipoproteinů; K1 se přitom preferenčně využívá a akumuluje zejména v játrech [1].
Jeho nejznámější fyziologickou úlohou je podpora syntézy koagulačních faktorů závislých na vitamínu K, včetně protrombinu, tedy faktoru II. Proto se K1 tradičně spojuje zejména se srážením krve. Z farmakokinetického hlediska je důležité, že K1 se z plazmy vylučuje poměrně rychle; odborné přehledy uvádějí krátký plazmatický poločas v řádu hodin, často kolem 1–2 hodin, ačkoli konkrétní hodnota závisí na dávce, lékové formě a způsobu podání [2].
Vitamin K2: skupina menachinonů s odlišnou distribucí v těle
Vitamin K2 zahrnuje několik forem menachinonů. V praxi se nejčastěji hovoří o MK-4 a MK-7. K2 se přirozeně vyskytuje zejména ve fermentovaných potravinách, například v natto, a v menším množství také v některých živočišných a fermentovaných potravinách. MK-4 je specifická tím, že si ji organismus dokáže částečně vytvářet i konverzí z fylochinonu, tedy z vitamínu K1 [1].
Rozdíl mezi K1 a K2 není jen v názvu nebo zdroji. Zásadní rozdíl spočívá také v transportu a distribuci v organismu. Zatímco K1 se preferenčně využívá v játrech, menachinony mají širší distribuci a výraznější potenciál působit v extrahepatálních tkáních, tedy mimo játra – například v kostech, cévní stěně, ledvinách nebo dalších tkáních. Krev přitom není místem „hlavního metabolismu“, ale především transportním prostředím, protože vitamin K se v krevním oběhu přenáší hlavně vázaný na lipoproteiny [2] [4].
MK-7: delší poločas a stabilnější hladina
Forma MK-7 je z hlediska doplňků stravy mimořádně zajímavá pro svůj delší biologický/plazmatický poločas. Ve srovnání s K1 se MK-7 v krevním oběhu udržuje výrazně déle; odborné zdroje uvádějí eliminační poločas přibližně 3 dny, tedy kolem 72 hodin. Ve studii srovnávající K1 a MK-7 byly obě formy dobře absorbovány, ale MK-7 měla výrazně delší perzistenci v séru, což může vést ke stabilnějším hladinám při pravidelném užívání [3].
To je jeden z důvodů, proč se často zdůrazňuje, že ne všechny formy vitamínu K jsou stejné. U K2 – zejména MK-7 – nejde pouze o „další formu vitamínu K“, ale o látku s odlišným farmakokinetickým profilem, jinou distribucí v organismu a potenciálně lepším pokrytím extrahepatálních proteinů závislých na vitamínu K.
K2 a proteiny závislé na vitamínu K mimo játra
Vitamin K působí jako kofaktor enzymu odpovědného za karboxylaci glutamátových zbytků v tzv. proteinech závislých na vitaminu K. V játrech se jedná zejména o koagulační faktory. Mimo játra jsou důležité například osteokalcin v kostech a matrix Gla-protein v cévní stěně, kostech a chrupavce. Tyto proteiny se zkoumají zejména v kontextu kostního metabolismu a regulace kalcifikace měkkých tkání [1].
Z praktického hlediska je proto vhodné uvádět, že K1 je historicky spojován především se srážením krve, zatímco K2 – zejména MK-7 – je častěji spojován s extrahepatálními účinky, zejména s metabolismem kostí a cév.
Trans a cis forma MK-7: proč záleží na izomerii
U vitamínu K2 jako MK-7 je důležitá také jeho geometrická forma. MK-7 může existovat jako all-trans nebo jako různé cis/trans izomery. Z biologického hlediska je nejvýznamnější právě all-trans forma. Odborné práce uvádějí, že pouze all-trans MK-7 je biologicky relevantní, zatímco cis formy mají výrazně nižší biologickou aktivitu [5].
Analýzy doplňků stravy navíc ukázaly, že obsah deklarovaného biologicky aktivního all-trans MK-7 se může mezi produkty výrazně lišit a v některých doplňcích byly zjištěny významné množství cis/trans izomerů. To je z praktického hlediska velmi důležité: nestačí, aby produkt uváděl „vitamín K2 MK-7“ – odborná kvalita závisí také na tom, zda se jedná převážně o all-trans MK-7 [6].
Existují kombinované produkty?
Ano, na trhu existují doplňky stravy s vitamínem K samostatně i v kombinacích, nejčastěji s vitamínem D, vápníkem, hořčíkem nebo v multivitamínových přípravcích. V doplňcích se používá hlavně K1 jako fylochinon nebo fytonadion a K2 jako MK-4 nebo MK-7. Při odborném hodnocení produktu je proto vhodné sledovat nejen celkovou dávku vitamínu K, ale i konkrétní formu: K1, MK-4, MK-7 a u MK-7 ideálně i podíl all-trans izomeru [1].
Na formě záleží: příklad all-trans MK-7 v praxi
Při výběru doplňku s vitamínem K2 je vhodné sledovat nejen deklarovanou dávku, ale také konkrétní formu a izomer MK-7. Praktickým příkladem může být portfolio BIOMIN, u kterého je u produktů s vitamínem K2 deklarována forma 99,7 % all-trans K2 MK-7, tedy biologicky preferovaná forma menachinonu-7. Samostatný přípravek BIOMIN Vitamin K2 SOLO je produkt určený k cílenému doplnění samotného vitamínu K2; dostupné údaje o produktu uvádějí obsah 60 µg vitamínu K2 v jedné tobolce a dávkování 1–2 tobolky denně. Výhodou samostatné formy je možnost flexibilního zařazení u osob, které již užívají vitamín D3 nebo vápník samostatně, případně potřebují cíleně doplnit právě K2. Pro pacienty, u nichž je vhodné kombinovat podporu vitamínu K2 s vitamínem D3, existují také kombinované přípravky BIOMIN K2D3, které spojují all-trans MK-7 s denní dávkou vitamínu D3 v jedné tobolce. Takováto kombinace dává odborný smysl zejména v kontextu kostního metabolismu, protože vitamin K přispívá k udržení zdravých kostí a vitamin D přispívá k normálnímu vstřebávání a využití vápníku a fosforu.
Vitamin K3: syntetická forma
Vitamin K3, známý jako menadion, je syntetická forma vitaminu K. Na rozdíl od K1 a K2 se nejedná o běžně preferovanou nutriční formu pro lidskou suplementaci. Menadion byl v laboratorních studiích spojován s poškozením jaterních buněk, proto se již nepoužívá v doplňcích stravy ani v obohacených potravinách určených pro lidi [1].
Praktické shrnutí
Není správné vnímat vitamín K jako jeden univerzální „vitamín“. K1 pochází hlavně z listové zeleniny, má rychlejší odbourávání a jeho hlavní využití je v játrech při syntéze koagulačních faktorů. K2 představuje skupinu menachinonů, z nichž nejznámější jsou MK-4 a MK-7; tyto formy mají odlišnou distribuci v těle a výraznější význam pro extrahepatální proteiny závislé na vitamínu K. MK-7 se vyznačuje dlouhým poločasem rozpadu přibližně 72 hodin, což podporuje stabilnější hladiny při pravidelném příjmu. U produktů s K2 je klíčové sledovat také kvalitu izomeru – zejména přítomnost biologicky významného all-trans MK-7.
Vitamin K2 a léky na ředění krve — co je třeba vědět
Vitamin K2 mohou mnozí lidé užívat v doporučené dávce. Pokud však užíváte léky ovlivňující srážlivost krve, je důležité rozlišit, o jaký typ léku se jedná.
Zvláštní opatrnost je třeba věnovat zejména při léčbě tzv. antagonisty vitaminu K. Patří sem léky obsahující warfarin – v SR například Warfarin Orion nebo Warfarin PMCS. Tyto léky působí tak, že ovlivňují účinek vitamínu K v procesu srážení krve. Proto náhlé zvýšení nebo snížení příjmu vitamínu K ze stravy nebo doplňků stravy může ovlivnit stabilitu antikoagulační léčby a hodnoty INR.
Pokud užíváte warfarin nebo jiný lék ze skupiny antagonistů vitamínu K, nezačínejte ani výrazně neměňte příjem vitamínu K2 bez konzultace s lékařem nebo lékárníkem.
Moderní perorální antikoagulancia — označovaná jako DOAK/NOAK — působí jiným mechanismem než warfarin. Patří sem například dabigatran, rivaroxaban, apixaban nebo edoxaban. Tyto léky nejsou antagonisty vitaminu K, proto se u nich neočekává stejný typ interakce s vitaminem K jako u warfarinu.
Přesto platí, že pokud užíváte jakýkoli lék ovlivňující srážlivost krve, máte zvýšené riziko krvácení, čeká vás zákrok nebo užíváte více léků, je vhodné informovat lékaře nebo lékárníka i o doplňcích stravy.
Nejste si jisti, jaký lék užíváte? Zkontrolujte název léku na obalu nebo v příbalové informaci, případně se zeptejte svého lékárníka nebo lékaře.
Zdroje
[1] National Institutes of Health, Office of Dietary Supplements. Vitamin K – Fact Sheet for Health Professionals.
[2] Mladěnka P. et al. Vitamin K – sources, physiological role, kinetics, deficiency, detection, therapeutic use, and toxicity. Nutrition Reviews.2022;80(4):677–698.
[3] Schurgers L.J. Vitamin K-containing dietary supplements: comparison of synthetic vitamin K1 and natto-derived menaquinone-7. Blood.2007;109(8):3279–3283.
[4] Shearer M.J. a Newman P. Metabolismus a buněčná biologie vitaminu K. Thrombosis and Haemostasis. 2008;100(4):530–547.
[5] Lal N. a Berenjian A. Cis a trans izomery vitamínu menachinonu-7: který z nich je biologicky významný? Applied Microbiology and Biotechnology. 2020;104:2765–2776.
[6] Szterk A. et al. Identifikace cis/trans izomerů menachinonu-7 v potravinách na příkladu doplňků stravy. Food Chemistry. 2018;243:403–409.
